Místo zahrad obchodní dům: Bývalá Josefská kasárna – Palladium

Areál Josefských kasáren na náměstí Republiky byl vystavěn v letech 1843-61 vídeňským stavitelem K. Pichalem ve stylu romantizujícího historismu (základním výtvarným prvkem jsou zde v souladu s funkcí areálu aluze na středověkou pevnostní architekturu). Součástí areálu byly kromě samotných kasáren také stáje, jízdárna a volné prostranství cvičiště. Kasárna stála na místě chudinského špitálu vzniklého po roce 1347, kterému předcházela románská zástavba. V 15. století špitál zanikl a na jeho místě vznikaly šlechtické rezidence, jelikož kousek odtud stával Královský dvůr.

Po celé 20. století byl prostor náměstí Republiky chápán jako důležitý urbanistický bod města a kasárna jako místo s potenciálem pro rozvoj moderní Prahy. Množství neprovedených projektů zde počítalo například s městským bulvárem nebo zahradou rozšiřující náměstí. Kasárna ale sloužila až do 90. let 20. století vojenským účelům a nebyla tak významněji přestavována.

Stále chybí památková regulace Petrské čtvrti

V roce 1996 prodala armáda areál firmě European Property Development – EPD (firma na sebe upozornila např. demolicí nedalekého neobarokního Špačkova domu). Záměrem EPD bylo vybudovat zde obchodní centrum a využít pro něj bezezbytku celý pozemek. Záměr byl pražským Magistrátem podpořen a to i proto, že pro Petrskou čtvrť nebyla schválena podrobná památková regulace.

V průběhu přípravy stavby v roce 1999 podal Klub Za starou Prahu návrh na prohlášení areálu za kulturní památku. Ministerstvo však zapsalo jen budovu kasáren a jízdárny. Klíčovou roli sehrály posudky D. Líbala a Z. Lukeše zadané investorem, z nichž zásadní byl zejména ten Lukešův, který označil kasárna za průměrnou architekturu, připustil jejich demolici a přivítal projekt investora na využití parcely. Při archeologických průzkumech však byly později odhaleny základy dosud neznámé rozsáhlé románské městské zástavby. Na jejich zmapování byl zorganizován historicky nejrozsáhlejší záchranný archeologický průzkum na území Česka. Na projektu to ale nic nezměnilo, většina nálezů ustoupila stavbě třípodlažních podzemních garáží pro 900 aut.

Stavba obchodního domu Palladium byla dokončena roku 2007. Kromě zdevastování unikátního archeologického naleziště přitom došlo k demolici historické budovy stájí a řady hodnotných součástí bývalých kasáren. Novostavba navíc vytvořila uprostřed historického města předimenzovaný monoblok o rozloze větší než je Staroměstské náměstí. Ten nejen zabírá další veřejný prostor kolem (např. nájezdy do podzemních garáží z Revoluční), ale také vstupuje do svého okolí tím, že komplikuje jeho podrobnější památkovou regulaci (ta je pro Petrskou čtvrť již dlouho zpracovaná, ale právě kvůli tzv. Palladiu nebyla nikdy přijata). Asi nejzávažnějším faktem zůstává, že komerční stavbou využívající každý metr čtvereční pozemku byl promarněn potenciál jednoho nejslibnějších míst v Praze z hlediska budování veřejného prostoru. Areál se například mohl stát – i při zachování komerčního využití budov – druhou Františkánskou zahradou v centru města, a to navíc v místech, kde klidný a soustředěný městský prostor chybí. Z celkového pohledu lze stavbu obchodního domu Palladium považovat za jedno z největších selhání v oblasti památkové péče a urbanismu v Praze po roce 1989.

Petr Kubík (Text vznikl v rámci projektu „Pražská památková realita“ na Ústavu pro dějiny umění FF UK)

Foto Anne Morisseau

Zdroje a další odkazy: Biegel, R.: Návrh novostavby na pozemku Josefských kasáren, in: Věstník Klubu za Starou Prahu 1-2 2001 Komplex Palladium, in: Fórum architektury a stavitelství 3/2005; str.36-38 Multifunkční centrum Palladium, in: Fórum architektury a stavitelství 3-4/2006, str.25-27 Setkání se středověkem na Náměstí republiky, in: Fórum architektury a stavitelství 3-4/2006, str.22-24 Biegel, R.: Kasárna Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky,in: Sto let klubu za starou Prahu, 2000.