Hypobanka na náměstí Republiky: nevyužitá šance pražského urbanismu

„Kombinovaná architektonická soutěž na novostavbu na náměstí Republiky a řešení prostoru náměstí.“ Pod tímto titulem se v polovině 90. let konal výběr novostavby do volného prostoru náměstí Republiky mezi ulice Na Poříčí a V Celnici. Jde o velmi lukrativní místo a navíc o jednu z tepen Prahy, která je důležitá pro celkový pražský urbanismus. Nové výstavbě zde proto byla věnována mimořádná pozornost. Výsledek soutěže ale ne zcela splnil očekávání: ambice urbanisticky dořešit prostor náměstí, se nenaplnila, přestože to byl jeden z úkolů plánované novostavby – jasná identita náměstí stále chybí. Jedna velká urbanistická šance byla v Praze promarněna.

Stoleté hledání tváře

Přívlastek Republiky je užíván od roku 1918, kdy byla v Obecním domě vyhlášena Československá republika. Název významu náměstí odpovídá: v historii tudy sice vedly středověké hradby, v moderní době se z něj ale stal rušný veřejný prostor, sběžiště důležitých tras i významné archeologickým nalezištěm. Přitom ale provokovalo svou neukončeností: bylo charakterizováno jako „děravé“, „neukončené“ a „neohraničené“. Proto už od r. 1918 bylo předmětem urbanistických úvah, soutěží a návrhů různých záměrů. Své koncepce tu rozpracovali špičkoví architekti jako Janák, Kroha nebo Fuchs. Žádná z nich ale nebyla realizována. Náměstí na proměnu čekalo až do roku 1995, kdy parcelu ústím ulic Na Poříčí a V celnici získala německá Hypobanka.² Její zástupci měli v rukou mimořádný potenciál ukončit hledání tváře, o které se náměstí pokoušelo celé 20. století. Ve skutečnosti ale do už tak neujasněného urbanismu vložili další nejasný článek.

Architektura není špatná, ale…

Realizován byl návrh německého architekta B. Winkinga. Jde o návrh s neofunkcionalistickým odkazem, střídmý, ale zajímavý a ohleduplný ke svému okolí. Architekt použil zvýšený parter s arkádami, pravidelné rozmístění čtvercových oken po celé fasádě, poslední dvě patra mírně odstupňoval a na střechu umístil, opět po vzoru meziválečné architektury, terasu. Dům tak působí elegantně a jednoduše, ale svébytně. Snad jen jeho výška mohla lépe navazovat na střešní krajinu okolních budov.

Problém projektu ale spočívá v jeho začlenění do kontextu místa. Porota obdržela, především od českých architektů, několik typů návrhů, variující hmotu objektu a snažící se klást důraz právě na řešení urbanismu. Pro výstavbu byl však v soutěži zvolen princip „břitu“, tedy lichoběžníku, který prodlužuje ulice Na Poříčí a V celnici a jehož průčelí se dotýká pomyslné hranice náměstí. Porota přitom ve svém rozhodnutí na vítězném projektu ocenila, že nabízí možnost dořešení náměstí. Proč ale zvolila projekt, který náměstí neřeší, ale pouze nabízí možnost nějakého budoucího zásahu? To je otazka platná dodnes, protože neuspokojivý stav celého prostoru je stále patrný. Náměstí je rozděleno na dva podivně nesourodé celky: jeden směrem do ulice Na Poříčí, kde jezdí tramvaje a koncentruje se tu veškerý život. Druhý směrem k ulici V celnici, kde vzniká neurčitý, zanedbaný a nepřiměřeně prázdný prostor blokovaný parkovištěm.

„Kombinovaná architektonická soutěž na novostavbu a řešení prostoru náměstí“ tedy nakonec dopadla polovičatě.

Na závěr aneb nechte náměstí být náměstím

Ať už záměrně nebo nezáměrně, soutěž nenaplnila své předsevzetí. Otázky, zda je tento prostor skutečně náměstím, mohly po více jak sto letech ustat. Neustaly. Náměstí už přestavět nejde. Nabízí se tedy alespoň možnost nějaké oživující úpravy: zkrášlit okolí stavby, nezastiňovat kolonádu budovy parkovištěm, otevřít slepý konec ulice V celnici lidem a jejich právu na veřejný prostor, když už ne právu na funkční a kvalitní urbanismus a architekturu.

Lucie Ševčíková Foto Jakub Bachtík text vznikl v rámci studentského projektu Pražská památková realita na Ústavu dějin umění FF UK

Zdroje a další odkazy: Halík, P., Náměstí Republiky- Morfologie prostoru, in: Architekt č.9, 1995, s.10 Kordovská, P.: Soutěžní návrh na Hypobanku, nám. Republiky, in: Architekt č.21-22, 1995, s.16 Man, J, Horský, J.: Soutěž na Hypobanku- Hovoříme s předsedou poroty Vladimírem Špaletou, in: Architekt č. 21-21, 1995, s.14 Poche, E.: Prahou krok za krokem, Paseka, 2001, s.185