Případ Špačkova domu – kmotr demolic v centru Prahy

Demolice cenného historického činžovního domu ze začátku 20. století a následná výstavba fádního kancelářského objektu na uvolněné parcele: Jak ukazují připravované demolice na Václavském náměstí a v Revoluční ulici, v dnešní Praze nejde o nijak výjimečný postup. Demolice Špačkova domu ale byla prvním velkým zásahem tohoto typu v památkové rezervaci. Kauza z roku 1993 tak představovala nejen jisté vystřízlivění z porevoluční památkářské euforie, ale také zásadní precedens pro zacházení s pražskými památkami v dalších letech.

Na kopečku

Na dnešní parcele v těsném sousedství kostela sv. Petra stál původně renesanční dům zvaný „Na kopečku“. Ten se v druhé polovině 19. Století dostal do majetku bohatého podnikatele Václava Špačka, tehdejšího majitele známého hradu Kokořín. Špaček nechal na začátku 20. století staré domy strhnout a na jejich místě vystavěl velkorysý novobarokní činžovní dům. Přestože byl postaven na úkor starších památek, měl svou nezanedbatelnou cenu: z celkově kvalitní architektury vynikaly zejména výpravné stáje, které dům odlišovaly od běžné činžovní zástavby toho období a říkaly si o zapsání na seznam kulturních památek. 

Demoliční experiment

Dům, který byl rodině po válce zabaven komunisty, se po roce 1989 vrátil původním majitelům. Ti ho ale v krátké době odprodali firmě EPD, která se později „proslavila“ výstavbou obchodního centra Palladium. Nepřekvapí proto, že tento nový majitel se rozhodl dům zbourat a nahradit jej novostavbou. Firma argumentovala údajným špatným stavem domu a do karet jí hrál fakt, že dům nebyl zapsán na seznam chráněných památek. Na druhou stranu jej ale chránil status památkové rezervace, který demolice historických domů vylučuje. Tomuto zdánlivému rozporu odpovídalo: rozhodnutí památkových orgánů zatímco odborní památkáři (tehdy Státní ústav památkové péče, dnes NPÚ) demolici v souladu s pravidly rezervace zamítli, magistrátní památkový odbor pod vedením ji schválil.

Celá záležitost mezitím vyvolala intenzivní veřejnou debatu, do které se zapojila řad kulturních institucí a organizací. Po roce 1989 totiž mělo jít o první velkou demolici v centru Prahy. Zároveň se tu také hrálo o váhu, kterou mají mít pravidla rezervace. Jinými slovy šlo o experiment, co všechno Praha a její památková péče snese. A experiment to byl z hlediska developerů úspěšný. Na základě rozhodnutí magistrátu byl totiž Špačkův dům roku 1993 skutečně stržen a na jeho místě vznikla banální kancelářská budova tzv. Prague City Center od architekta Otto Dvořáka (současného člena magistrátního poradního sboru expertů).

Památkové dohry

Kauza měla řadu zásadních důsledků. V prvé řadě vedla k odvolání ředitelky odborných památkářů Věry Müllerové i šéfa magistrátního odboru Pavla Pirkla. Ten ale záhy převzal funkci právě po Müllerové a z pozice šéfa odborných památkářů nadále zásadním (a negativním) způsobem ovlivňoval směřování pražské architektury. Ještě důležitější však byl vznik demoličního precedentu: navzdory pražským památkovým pravidlům se staly demolice historických domů běžnou a magistrátem schvalovanou součástí výstavby v Praze.

Klíčový je ale samozřejmě i dopad kauzy na architekturu Peterské čtvrti. Došlo zde ke zničení domu, který byl kvalitním reprezentantem architektury konce 19. a počátku 20. století. Na uvolněné parcele vznikl značně naddimenzovaný, kancelářský objekt, který se svými rozměry a počtem pater nevztahuje ani tak k sousedním domům, jako spíše k blízkým monumentálním ministerským budovám na nábřeží. Nová architektura navíc nepřinesla městskému centru výrazné obohacení. Jde o stavbu velice podprůměrnou, banálně napodobující některé motivy zbořeného domu.

Tomáš Gregůrek
Foto: Fotografie převzaty z http://www.zastarouprahu.cz/vestnik/3-2005/novostavby.htm

Text vznikl v rámci projektu Pražská památková realita na Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze

Odkazy a další zdroje: 

Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1); Praha 1998;

Novotný Pavel: Petrská čtvrť dům od domu; Praha 2008; str. 165 - 166

Biegel Richard: Novostavby in: Věstník klubu Za starou Prahu; 3/2005; str.13 - 23

Polívková Helena: Glosa ke kauze "Špačkův dům"; in: Zprávy Klubu Za starou Prahu 1/1994; str. 13 - 15

Benešová Marie: "Špačkův dům" trochu jinak  in: Zprávy Klubu Za starou Prahu 1/1994; str. 15 - 19