Masarykovo nádraží: hrozí nešetrná zástavba jednoho z nejlukrativnějších pozemků v Praze

Masarykovo nádraží leží ve středu Prahy, na území Pražské památkové rezervace UNESCO. Je jedním z nejstarších metropolitních nádraží v Evropě (postaveno r. 1845), vůbec prvním železničním nádražím postaveným v českých zemích a zároveň posledním neprůjezdným nádražím v Praze. Ročně odbaví více než 10 milionů cestujících (údaj z roku 2006). Historická budova a hala Masarykova nádraží jsou zapsány do státního seznamu jako kulturní památky a obsahují cenné architektonické prvky. V roce 2002 byly některé části areálu předány Národnímu technickému muzeu a v budoucnu mají být využity jako železniční muzeum.

Boj o lukrativní pozemky

V souvislosti s novou koncepcí dopravy a s astronomickou komerční hodnotou drážních pozemků pod nádražím (prostor Masarykovo nádraží – Florenc je bezesporu nejcennější rozvojovou plochou, kterou Praha disponuje) se v posledních několika letech objevují plány na změnu funkce území a jeho přestavbu v novou městskou čtvrť. Návrh přeměny Masarykova nádraží se objevil již v tzv. Zásadách územního rozvoje, které mají být podkladem pro nový územní plán Prahy. Připomínky, které k nim vznikly ze strany občanské společnosti podle sdružení Arnika (1), poukazovaly například na hrozbu zastavění celého prostoru bez dostatku prostoru pro parky, zrušení plochy určené pro městskou zeleň, vymezení nepřiměřeně velkých ploch pro garáže a parkoviště, zvýšení dopravní zátěže centra a novou povahu území směřující k vybudování další komerční zóny uprostřed Prahy. V říjnu 2009 rozhodla Rada hl. m. Prahy o vyřazení celkem 12 záměrů z balíku první vlny změn – včetně změny využití ploch Masarykova nádraží. O tři měsíce později se však k těmto návrhům vedení Prahy vrátilo a pražské zastupitelstvo posunulo změny blíže k realizaci.

Nová čtvrť namísto nádraží?

Podle konceptu nového územního plánu, který má platit od roku 2011, bude nejprve zmenšena rozloha nádraží, čímž se uvolní 19 hektarů plochy pro území se smíšeným využitím s novou silnicí. Pakliže bude realizován průjezdný model železnice a definitivně se potvrdí, že Masarykovo nádraží nebude potřebné pro zajištění příměstské osobní dopravy, navrhuje koncept stabilizovat všechny pozemky, které bezprostředně nejsou kolejištěm, jako smíšené území. To by nejspíše vedlo k výstavbě obchodně administrativního centra, jak je v centru Prahy u podobných typů staveb obvyklé. Sdružení Oživení upozorňuje, že velmi kontroverzním krokem bylo uzavření smlouvy o předkupním právu na pozemky pod nádražím mezi Českými dráhami a společností Masaryk Station Investment (2). Podle studie o pražských nádražích je inkriminovaná smlouva „hlavní překážkou udržitelného rozvoje tohoto brownfieldu.“ (3). V současné době začíná proces rekonstrukce hlavních budov. Problematice přestavby se dlouhodobě věnují již zmíněná občanská sdružení: sdružení Arnika se zabývá ekologickými a sociálními aspekty, Klub Za starou Prahu se zaměřuje na kulturní rozměr problému a sdružení Oživení se přestavbě věnuje skrze téma korupce.

(jš)

Článek vznikl na základě popisu kauzy zpracovaného sdružením Arnika. Text byl redakčně krácen a doplněn.

Foto Jan Šamánek

---

(1) Viz Kauza „Masarykovo nádraží – Florenc“ na stránkách sdružení Arnika
(2) Viz Bez korupce: „Prodej Masarykova nádraží: České dráhy schválily neuvěřitelnou cenu 8 tisíc za metr“
(3) Viz Sdružení Arnika: „Brownfields v centru Prahy: Kritéria udržitelného rozvoje“

Zdroje a další odkazy:
Klub Za starou Prahu (2006): Masarykovo nádraží – náhled do historie
Econnect (19.9.2008): Klub Za starou Prahu vydal stanovisko k záměru zrušení Masarykova nádraží
Sdružení Oživení: portál Bez korupce
Hospodářské Noviny (3.10.2008): Masarykův brownfield
Respekt (21.10.2008): Smlouvy Pavla Béma